Loupak.cz - Vtipy

Ptá se dcera paní Langerové: „Mami, ve škole jsme se učili, že rodina má čtyři celé a jednu desetinu členů. Co je to ta desetina?”
„Ty hloupá, pochopitelně tvůj otec!”

V samoobsluze tlačí mladý otec vozík s potravinami a vřískajícím děckem. Muž téměř něžně opakuje: „No tak, Alberte, klid. Klid a žádné scény. Uklidni se, Alberte...”
Nachomýtne se k tomu nějaká pedagogická odbornice samouk a s uznáním povídá: „To je dobré, že s tím dítětem mluvíte jako s dospělým. Takhle Albert vyroste v sebevědomého a vyrovnaného člověka.”

Matka se snaží vnutit mlsnému Petříkovi špenát: „Ty opravdu nechceš být silný jako Pepek námořník?”
„Chci,” odpoví Petřík, „ten musel být ale silný, když to snědl.”

„Mami, ten pán, co k nám přišel, vůbec neumí hrát!” stěžuje si mamince malá Karolínka.
„Ale miláčku, vždyť on ten klavír ladí.”

„Tati, a proč všechny pohádky, které mi vyprávíš, začínají různě: Žil - byl... nebo Za devatero horami... a končí stejně: Chrrr, chrrr...?”

„Dezidere, dej si přece taky žvýkačku,” přemlouvají Deža kamarádi.
„Jasně, já si ji dám a zalepí mi pak zadek!”

„Měl by sis vzít příklad ze své babičky, jak je čistotná!” domlouvá Jardovi maminka.
„Dobře, tak od teďka si vůbec nebudu čistit zuby. Babička si je taky nečistí, protože má nasazovací!”

Honza dělá machry: „Vsaď se, že s tou peckou od švestky přeplivnu silnici.”
„Tak jo,” souhlasí kámoš.
Honza pecku plivne a ta opravdu přistane na druhém konci silnice.
„Jaks to udělal?” diví se kamarád.
Honza na to s úšklebkem: „Jednoduše. Plivl jsem ji před sebe a pak ji rychle ve vzduchu odkopl nohou.”

Co nikdy neřekne pařan?
„Pařit se můžu i na sluníčku.”

Paní učitelka se ptá Pepíčka: „Pepíčku, co by jsi udělal, kdyby jsi potkal na chodbě pana ředitele?”
„Nevim!”
„Co by jsi udělal, kdyby jsi šel na záchod a uviděl jsi tam pavouka?”
„Nevim!”
„Pepíčku, co by jsi udělal, kdyby se ti topila máma?”
„Nevim!”
„A Pepíčku, co by jsi udělal, kdyby ti odjížděla babička vlakem?”
„Nevim!”

Pepíček přijde domů a ptá se maminky: „Co by jsi udělala, kdyby jsi potkala na chodbě pana ředitele?”
„Slušně bych ho pozdravila.”
„Co by jsi udělala, kdyby jsi šla na záchod a uviděla jsi tam pavouka?”
„Vzala bych ho do kapesníčku a hodila do koše.”
„Co by jsi udělala, kdyby se ti topila máma?”
„Hodila bych jí provaz.”
„Co by jsi udělala, kdyby ti odjížděla babička vlakem?”
„Zamávala bych na ni.”

Druhý den přijde Pepíček do školy a paní učitelka se ho ptá: „Co by jsi udělal, kdyby jsi šel na záchod a uviděl jsi tam pavouka?”
„Slušně bych ho pozdravil.”
„Pepíčku, co by jsi udělal, kdyby jsi potkal na chodbě pana ředitele?”
„Vzal bych ho do kapesníčku a hodil do koše.”
„Co by jsi udělal, kdyby ti odjížděla babička vlakem?”
„Hodil bych jí provaz.”
„Co by jsi udělal, kdyby se ti topila máma?”
„Zamával bych na ni.”