Loupak.cz - Vtipy

Rodiče odjeli do města nakupovat a Pepíček musel hlídat svoji mladší sestru. Jenže chlapec chtěl jít na ryby. Nakonec se rozhodl, že zvládne obojí. Večer povídá mamince: „Tohle už víckrát neudělám. Nechytil jsem vůbec nic!”
„Ale no tak, Pepíčku, buď trochu trpělivý. Když jí to vysvětlíš, příště bude určitě potichu a nevyplaší ti ryby.”
„Ale ne, o plašení nejde. Sežrala mi veškerou návnadu.”

V kolik musí být slušná dívka v posteli?
V osm, aby byla v deset doma.

„Tati, a proč všechny pohádky, které mi vyprávíš, začínají různě: Žil - byl... nebo Za devatero horami... a končí stejně: Chrrr, chrrr...?”

„Dezidere, dej si přece taky žvýkačku,” přemlouvají Deža kamarádi.
„Jasně, já si ji dám a zalepí mi pak zadek!”

„Měl by sis vzít příklad ze své babičky, jak je čistotná!” domlouvá Jardovi maminka.
„Dobře, tak od teďka si vůbec nebudu čistit zuby. Babička si je taky nečistí, protože má nasazovací!”

Ptá se geniálního vědce v parku zvědavá babička: „Kolik je tomu vašemu malému, že už nosí brejličky?”
„Měsíc.”

Zlobí se otec nad žákovskou knížkou svého syna: „To snad není ani možné, dostat tři pětky z dějepisu za jediný den! To je už opravdu umění!”
„No vidíš, tati,” povídá klučina. „A ani mi to nedalo tolik práce.”

Děti dostaly domácí úkol na téma: Moje cesta do školy. Druhý den čtou.
Janička: „Jdu do školy parkem, potom přejdu ulici...”
Ostatní děti napsaly podobné věci. Vstane Pepíček a čte: „Jdu ulicí, v prvním průjezdu kurva, ve druhém průjezdu kurva, ve třetím průjezdu pajzl...”
„Dost!” vykřikne rozčilená učitelka. „Pepíčku, hybaj k panu řediteli i se sešitem!”
Za chvíli se Pepíček vrací z ředitelny s velkým pytlíkem bonbónů.
„Pepíčku, kdo ti dal ty bonbóny?” ptá se učitelka.
„Pan ředitel!”
„Za co?”
„Že jsem mu pověděl, kde je ta ulice...”

„Proč si s sebou bereš na hokej kyslíkovou bombu?” posmívají se hoši Františkovi.
Výstřední hoch se brání: „Led na rybníce už začíná tát a já neumím plavat!”

Paní učitelka se ptá Pepíčka: „Pepíčku, co by jsi udělal, kdyby jsi potkal na chodbě pana ředitele?”
„Nevim!”
„Co by jsi udělal, kdyby jsi šel na záchod a uviděl jsi tam pavouka?”
„Nevim!”
„Pepíčku, co by jsi udělal, kdyby se ti topila máma?”
„Nevim!”
„A Pepíčku, co by jsi udělal, kdyby ti odjížděla babička vlakem?”
„Nevim!”

Pepíček přijde domů a ptá se maminky: „Co by jsi udělala, kdyby jsi potkala na chodbě pana ředitele?”
„Slušně bych ho pozdravila.”
„Co by jsi udělala, kdyby jsi šla na záchod a uviděla jsi tam pavouka?”
„Vzala bych ho do kapesníčku a hodila do koše.”
„Co by jsi udělala, kdyby se ti topila máma?”
„Hodila bych jí provaz.”
„Co by jsi udělala, kdyby ti odjížděla babička vlakem?”
„Zamávala bych na ni.”

Druhý den přijde Pepíček do školy a paní učitelka se ho ptá: „Co by jsi udělal, kdyby jsi šel na záchod a uviděl jsi tam pavouka?”
„Slušně bych ho pozdravil.”
„Pepíčku, co by jsi udělal, kdyby jsi potkal na chodbě pana ředitele?”
„Vzal bych ho do kapesníčku a hodil do koše.”
„Co by jsi udělal, kdyby ti odjížděla babička vlakem?”
„Hodil bych jí provaz.”
„Co by jsi udělal, kdyby se ti topila máma?”
„Zamával bych na ni.”